Nocturnal Lore

Docela dost nudný. V zásadě bych se zařadil do zástupu autorových fanoušků. Líbila se mi šifra, o něco míň pokračování. Autorovi zkrátka fandím. Inferno má zajímavý námět. Jenže autor se nejspíš příliš soustředil na to aby se to dobře točilo a tak se pořád podbízí děj spíše do jakýchsi filmových obrazů a „akčních“ scén. Svojí tématikou se vrací spíš do svých konspiračních období a tak není knížka tolik protkána fakty a reálnými údaji, což mě právě trochu zklamalo. Dan Brown si byl jistě samozřejmě vědom, že jistý okruh fanoušků by tento prvek chybějící neodpustili, protože právě tento přídavek jeho romány proslavil. A tak přeci jen špetka pradávné mystiky tu k nalezení je. Autor s ní však musí šetřit na celý děj opět tlusté knihy, protože tentokrát je zdroj celkem jednostranně zaměřený. Důvod k přečtení, důvod k dočtení.

Dalšího hrdinu knížky D.B. tipuju Nostradáma

Už jsem se bál, že to letos už nepřijde. Konec roku se nezadržitelně blíží a počet letošních soundtracků, který mě uzemnily stále = 1. Jenže podle dlouhodobý statistiky by měly být 2 za rok. Tedy 2x za rok se objeví muzika, která mě dostane, pohltí, okouzlí, rozbrečí, rozšťastní. Prostě mi dokonale rozčísne emoce

Moje #1 pro rok 2013 se stává hudba z GRAVITACE. Film jsem viděl 2x. Dlouho jsem ale neměl odvahu si muziku pustit, protože jsem se bál 2 věcí. Úvodního country motivu a zdlouhavosti. Ale omyl. A 2x. OST je nakombinován naprosto mistrně. Ústřední melodie se zopakuje, jak se sluší, pouze velmi krátce a vyvrcholí na závěr v pompézní grand finale. Vzhledem k tomu, že se celou stopáž motivem šetří, povede se to, že se poslech změní v čekání na vyvrcholení. To je dobře načasovaný a unikátně naměřeno podle hesla, dobrého pomálu.

Nutno říct jednu věc. Autor Steven Price do muziky promítl (a pochybuju že záměrně) hudbu z Inception. Při troše nadsázky bych klidně označil hudbu z gravitace jako hudební pokračování. Obzvlášť patrný je to při použití stejného nástroje + motivu ve skladbách Gravitace/Aurora Borealis/ a Inception/začátek + asi 5x v průběhu. Kdysi byly zvykem hudební vzkazy ve smyslu nápěvku z jiného díla. Ale odehrávaly se na větším prostoru a podstatně nenápadněji. Nechci aby vyznělo, že ta hudba je stejná. Není. Naštěstí. Jen musím smutně konstatovat, že čekání na něco opravdu nového stále pokračuje.